Lektorská dílna pracující na principu hry pomáhá studentům vcítit se do situace cizinců přicházejících do České republiky a českých tříd a pracuje se vzpomínkami pamětníků, kteří se ve svém životě museli vyrovnávat s adaptací do jiného kulturního prostředí.

Výuková lekce, která vás a vaše žáky provede zásadními událostmi novodobé ukrajinské historie i fenomény, které ji provázely, na příbězích pamětníků z Ukrajiny.

Lektorská dílna Skrytí hrdinové nabídne studentům z Česka a Ukrajiny prostor pro vzájemné setkání a nahlédnutí do moderních dějin obou zemí – konkrétně do období Druhé světové války.

Tři pamětníci vzpomínají na svou složitou cestu druhou světovou válkou. Od prvních protižidovských nařízení, kterým ještě jako děti téměř nerozuměli, přen transport do terezínského ghetta a následně do Osvětimi, šťastné náhody, díky kterým měli šanci jako jediní ze své rodiny přežít, až po návrat zpět do Československa.

Romští pamětníci vypráví pro Paměť národa o romském holocaustu, konci kočovnictví i složité situaci romských matek a dětí v období komunismu, včetně nucených sterilizací. Rokem 1989 ale jejich příběhy nekončí – pokračují vzpomínkami na rasistické útoky a končí masovými odchody do zahraničí v devadesátých letech.

Beseda s běloruskou aktivistkou a odborníci na lidská práva Marinou Puzdrovou.

Beseda s ruskou novinářkou Marinou Dobuševou o tom, jak probíhala Říjnová revoluce v Ruské říši a jaký politický režim byl nastolen v SSSR.

Beseda s publicistou Martinem Ocknechtem o současné i minulé situaci na Ukrajině.

Lektorská dílna otevírající téma svobody projevu s využitím výtvarné techniky mail art.

Cílem kinopříběhu je přiblížit studentům souvislosti a motivace k emigraci z Československa po srpnu 1968. Kinopříběh primárně vychází z vyprávění rodiny Čihákových, která zjistila, co všechno může člověk při cestě za hranice získat i ztratit, a že ne každý útěk znamená šťastný život na svobodě. 

Ke dni válečných veteránů uvedeme nový kinopříběh, který představí na pozadí dobrodružného příběhu pana Jiránka válečnou anabázi tisíců Čechoslováků.

Jak různí lidé vnímali sametovou revoluci? Jaká byla cesta k listopadu 1989 pro studentské vůdce, člena KSČ nebo příslušníka Státní bezpečnosti? Čtyři pamětníci vzpomínají na zlomové okamžiky svých životů a společně vyprávějí čtyři příběhy revoluce. Komponovaný program pro studenty středních škol v online i prezenční variantě

Když se 17. listopadu 1989 ráno scházejí na vyučování žáci jedné pražské střední školy, vůbec netuší, že se jim život už brzy obrátí vzhůru nohama. Jak jednotliví studenti v pondělí ráno nahlédnou na situaci, která začíná hýbat společností? Jaký postoj si zvolí?

Je rok 1974. Naděje na změny v Československu už úplně pohasly, normalizace jede naplno. Ale i v této době se najdou umělci, kteří chtějí svobodně tvořit. Proti své vůli se dostávají do střetu s komunistickou mocí. A stačí se jednou ocitnout na jejich koncertě a vezete se taky.

Jaké bylo naše životní prostředí po druhé světové válce? A co s ním udělaly plány a změny během normalizace? Staňte se na chvíli lidmi, kteří mají právo rozhodovat o tom, kudy povede další důležitá dálnice.

Josef slaví konec války na barikádách; Hilda čeká, co se bude dít u nich v Jeseníkách. Co spolu mají tito dva mladí lidé společného a co je naopak od sebe vzdaluje?

Třicátá léta přinesla do Československa výrazné proměny společenské atmosféry. Pod jejich vlivem se mění i život mladé dívky Evy. Jaké možnosti má v době, kdy se ve své vlasti už necítí bezpečně? Okamžik zásadního životního rozhodnutí se blíží.

V Praze se 28. října 1918 nadšeně demonstrovalo a vyhlašoval se samostatný československý stát. Sdíleli však toto nadšení všichni občané tohoto nově vznikajícího státu? Jak vznik Československa proměnil vztahy mezi českou a německou komunitou především v pohraničí?

Jak prožívaly německé děti v Československu konec války? Měly kam chodit do škol, co jíst, s čím si hrát? Čeho se bály? Co si braly s sebou do sběrných táborů? Co je čekalo v rozbombardovaném Německu? Němečtí pamětníci vzpomínají na zlomové okamžiky svých životů a vyprávějí příběh svého odsunu z Československa. Komponovaný program i v online variantě.

Je léto roku 1949. Komunisté utahují oprátku. Společnost je pod tlakem, represe se stupňuje. Poválečné nadšení ochladlo. Najde se člověk, který má odvahu se režimu postavit? Jaké je ochotný převzít riziko? Co všechno je nyní v sázce?

Elina žije se svou rodinou v jedné malé moravské vesnici. Je mladá, inteligentní, přátelská, ale s nesprávnou barvou pleti. Co to znamená pro ni, její rodinu, její přátele v době, kdy se k moci dostávají nacisté?

Kinopříběhy vysvětlí prostřednictvím osobních vzpomínek, jak se proměnilo národnostní složení obyvatel pohraničí po poválečném vysídlení osob německé národnosti. Komponovaný program uvedeme i v online variantě.

Deset přátel se schází, aby společně oslavili narozeniny jednoho z nich. Není to úplně klasická oslava, dárkem pro oslavence je četba samizdatového vydání hry Largo Desolato od zakázaného autora Václava Havla. Zdá se, že nezůstane jen u toho. Co jsou účastníci oslavy ochotni obětovat pro svobodu slova? A mohou si mezi sebou věřit?

Zážitkový workshop z prostředí tvůrců nelegálního samizdatu z osmdesátých let jsme adaptovali na on-line formu. Na účastníky čeká akce a dobrodružství, kreativní aktivity i trochu šedé atmosféry osmdesátých let i adrenalin z protistátní činnosti. Účastníci jsou motivováni pracovat s autentickými dobovými texty, čímž rozvíjí svou čtenářskou gramotnost.

Čtenářská dílna, adaptovaná na online formu, představuje citlivě nelehké téma holokaustu skrze komiksově zpracovaný příběh pamětnice Anny.