V tomto roce uběhne 80 let od konce druhé světové války. Víme, že je důležité si tuto historickou událost neustále připomínat. Stejně tak je nutné vědět, co jí předcházelo a co následovalo. Konec války s sebou přinesl radost, štěstí a hlavně naději, že už bude jen lépe. Ale platilo to pro všechny?
Jaké pocity prožívali němečtí občané, kteří žili na našem území, pracovali u nás a stejně jako Češi válku od počátku nechtěli? Jak se cítily jejich děti, jejichž mateřským jazykem byla němčina, ale jejich potřeby, sny a touhy byly stejné, jako měli jejich čeští kamarádi? Kam ony děti chodily do školy, kde bydlely, s čím si hrály a z čeho mohly mít strach?
Pět německých pamětníků, kteří tenkrát byli malými dětmi, nám vyprávělo o odsunu z Československa a jejich příběhy ožily v komiksové knize „Odsunuté děti“. V roce 2021 ji vydala Paměť národa, scénář napsal Marek Toman, na výtvarné stránce se podíleli Magdalena Rutová, Františka Loubat, Stanislav Setinský, Jakub Bachorík a Jindřich Janíček.
Jedním z nich je vyprávění Kurta Kempeho, který v té době jako malý chlapec žil se svou rodinou v Postoloprtech v Ústeckém kraji.
Právě tento příběh jsme si vybrali pro náš nový lektorský program, čtenářskou dílnu „Na konci války“. Jejím hlavním cílem je seznámit žáky s událostmi, které se odehrály v Postoloprtech a které jsou velmi úzce spjaté s válkou a jejím koncem.
Kromě historických znalostí se v dílně zaměřujeme na rozvoj čtenářské gramotnosti. Žáci pracují s textem, komiksovými okny a snaží se porozumět dané události.
Jednotlivé aktivity jsou velmi pestré, žáci během dílny vystřídají řadu rolí: stávají se badateli odhalujícími tragickou událost na základě konkrétních důkazů; jako novináři stručně shrnují hlavní myšlenky textu a tvoří poutavý článek do Postoloprtského týdeníku; učí se klást si otázky a hledat na ně v textu odpovědi; na okamžik také vstoupí do hlavního hrdiny a s ním píší deník. V závěru sami tvoří vlastní text na pamětní desku, která by tuto dramatickou událost měla všem připomínat.
Dílna cílí na žáky 2. stupně ZŠ, studenty SŠ nebo ji lze nabídnout pedagogům jako inspiraci do vlastní výuky. Trvá dvě vyučovací hodiny a počítá s klasickou, 10minutovou přestávkou. Vede ji zkušený lektor, který v závěru příběh doplňuje krátkou vzpomínkou vyprávěnou samotným pamětníkem. Na realizaci stačí běžná třída s lavicemi a židlemi, interaktivní tabulí či počítačem a projektorem.
Od dubna bude též dostupná i pro žáky prvního stupně ZŠ, konkrétně pro 4. a 5. ročníky.
Velmi vhodně propojuje učivo některých předmětů, především českého jazyka, literatury, dějepisu a občanské výchovy.
Objednat si ji můžete na našich stránkách.
Reflexe žáků ze ZŠ Náměstí Svobody, Praha 6
„Na dílně se mi líbil příběh samotný. Zaujal mě a ráda jsem ho přečetla. Taky se mi líbily úkoly a organizace programu. Vždycky jsme dostali pár minut na krátké úkoly a průběžně jsme je kontrolovali.“
„Dozvěděla jsem se, že po válce nebyl ještě klid, ale pořád se děly různé věci.“
„Podle mě to bylo super a ve všem jsem si to užil.“
„Nevím, mě moc čtenářské aktivity nebaví, ale když je to o historii, tak mě to hodně baví a myslím si, že bychom se tím mohli zabývat častěji.“
„Líbily se mi aktivity, které jsme dělali ve skupinkách.“
„Baví mě číst komiksy.“
„Dost mě překvapilo, že tohle se dělo u nás v zemi a že to není tak dávno.“
„Že bych takových projektových dní chtěla mít víc.“
Původně vyšlo: Učitelský měsíčník, číslo 3/2025, rubrika Představujeme. Původní článek ↗
