Každý workshop začíná skutečným lidským příběhem. Než se však dostane do škol, prochází odbornou přípravou, společným vývojem s lektory a testováním přímo s žáky.
Propojujeme pamětnická svědectví s historickými prameny a metodami zážitkové pedagogiky. Výsledný program musí obstát po historické stránce, fungovat v prostředí běžné třídy a především poskytovat dostatek prostoru pro otázky, rozhodování a společnou reflexi.
1. Hledáme téma a pamětnický příběh
Při tvorbě nového workshopu vycházíme z otázek, které rezonují v současné společnosti. Jejich historické souvislosti hledáme v příbězích pamětníků z archivu Paměti národa.
Konkrétní lidský osud umožňuje zasadit velké dějinné události do srozumitelného kontextu. Žáci nepoznávají pouze politická rozhodnutí a společenské změny, ale také jejich dopad na každodenní život.
V příběhu nás zajímá zejména okamžik, kdy se pamětník musel rozhodnout, jak se zachová a jaké důsledky může jeho volba mít. Nehledáme jednoduché příběhy ani bezchybné hrdiny. Lidé v minulosti často čelili nejistotě, strachu a složitým dilematům a odvaha mohla mít mnoho různých podob.
2. Skládáme příběh z autentických materiálů
Pracujeme se skutečnými fotografiemi pamětníků, jejich nahrávkami a předměty spojenými s jejich životem a dobou. Do vyprávění vstupují také lidé, se kterými se pamětník setkal a kteří ovlivnili jeho další život.
Historické období přibližujeme prostřednictvím filmových, televizních a rozhlasových nahrávek, filmových týdeníků, novinových textů, plakátů nebo letáků. Využíváme také knihy a komiksy, které mohou téma otevřít jiným způsobem.
Historický kontext a použitý materiál konzultujeme s odborníky na dané období. Zároveň vybíráme další zdroje, ke kterým se mohou vyučující a žáci vrátit po skončení workshopu.
3. Převádíme příběh do zážitkového programu
Dalším krokem je proměnit historický materiál v program, do kterého se žáci mohou aktivně zapojit.
Kombinujeme metody zážitkové pedagogiky a dramatické výchovy s literárními, výtvarnými a dalšími tvůrčími technikami. Jednotlivé aktivity vybíráme podle tématu, věku žáků a prostředí, ve kterém bude workshop probíhat.
Aktivity vytváříme a probíráme společně s lektory, kteří budou program později uvádět ve školách. Jejich zkušenost pomáhá odhalit, zda jsou instrukce srozumitelné, jednotlivé části na sebe dobře navazují a program poskytuje dostatek času na závěrečnou reflexi.
4. Program testujeme s lektory i žáky
Nové aktivity nejprve zkoušíme sami na sobě během lektorské akademie. Poté následuje jedna až dvě pilotní realizace s žáky věkové skupiny, pro kterou je workshop určen.
Sledujeme, zda žáci rozumějí zadání, dokážou se do programu zapojit a zda jednotlivé aktivity skutečně otevírají otázky, se kterými chceme pracovat.
Zpětnou vazbu sbíráme také od přítomných vyučujících. Pomáhají nám posoudit program z pohledu školní praxe a upozornit na místa, která je potřeba zpřesnit, doplnit nebo upravit.
5. Obsah průběžně rozvíjíme
Práce na workshopu nekončí jeho první realizací. Metodici a lektoři průběžně sledují, jak program funguje v různých třídách, vyhodnocují zpětnou vazbu a podle potřeby upravují jeho obsah i jednotlivé aktivity.
Díky tomu mohou workshopy reagovat na zkušenosti ze škol, změny ve způsobu výuky i otázky, které přináší současný svět.
Výsledkem je metodicky připravený program, který stojí na ověřených historických pramenech, zkušenosti lektorů a reálném fungování ve třídách.